Žižkovské vrchy ukrývají tajemství
26. 7. 2007
Podíváte-li se na mapu Žižkova, zjistíte, že poměrně velkou část území
zabírá zeleň. Dominantní a největší je vedle Olšanských hřbitovů vrch
Vítkov, někdy také nazývaný Žižkov, výrazné jsou i menší kopce –
Parukářka s Vrchem sv. Kříže a Židovské pece neboli Šibeniční vrch.
První zmínky o jedné z částí současné Prahy 3, Žižkově, pocházejí už ze 14. století, kdy se jmenovala Vítkov podle majitele jedné z mnoha vinic, pražského měšťana Vítka z Kutné Hory. Za husitských válek se na Vítkově odehrála pro Žižkovy stoupence vítězná bitva, která dala vrchu i obci na jeho jižním úpatí nové jméno.
Nejen obyvatelé Prahy 3 znají památník na Vítkově s nepřehlédnutelnou sochou Jana Žižky, která je největší jezdeckou bronzovou sochou na světě. Cesta k vystavění monumentu byla dlouhá a složitá. Už v 19. století vznikl Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky z Trocnova na vrchu Žižkově, pro nedostatek peněz však odhalil pouze pamětní desku. Základní kámen byl položen v roce 1920. V roce 1928 bylo postaveno Muzeum Památníku projektované architekty Gillarem a Zázvorkou. Slavnostního odhalení se pomník dočkal až roku 1950.
Gottwald už je pryč
Původním záměrem bylo v muzeu uctít myšlenku prvního odboje, po osvobození i druhého odboje. Nakonec byl vnitřní prostor Památníku využit jako pohřebiště zasloužilých komunistických funkcionářů a podle moskevského vzoru i jako Mauzoleum Klementa Gottwalda. Tyto doby už jsou naštěstí dávno pryč.
Po dlouhé příjezdové cestě k Památníku se prohánějí bruslaři a cyklisté. Výhled na Prahu si vychutnávají pejskaři, rodiny s dětmi, důchodci i turisté. Památník byl využíván ke kulturním akcím a v současné době ho čeká rozsáhlá rekonstrukce. Slavnostní znovuotevření je naplánováno na říjen 2009.
Protiatomové kryty
S žižkovskými kopci překvapivě úzce souvisí i žižkovské podzemí. Každý návštěvník Vrchu sv. Kříže neboli Křížku si musí všimnout betonových staveb, které připomínají bunkry. Jsou to větrací věže do protiatomového krytu, který byl vybudován po druhé světové válce. V mírových časech se používá jako sklad, ale stále je připojen k rozvodům vody a elektřiny.
Další kryty jsou na území třetího pražského obvodu pod domy ze stejných let a ve stanicích metra. Z Vrchu sv. Kříže je krásný výhled na staré žižkovské střechy, kostel sv. Prokopa, žižkovský vysílač, Vítkov a také centrum Prahy včetně Hradčan. Příjemná hospůdka se zahrádkou láká hlavně v letních měsících, kdy je doslova obsypána dospělými, dětmi a psy.
Dostanete se k ní cestou do kopce přes park Parukářka, který býval v minulosti viničnou a zemědělskou usedlostí zvanou Hejtmánka. V 19. století ji koupil parukář Jan Hrabánek, odtud současné pojmenování. Starší obyvatelé Žižkova si budou na Parukářce určitě pamatovat ještě jeden pozůstatek války, tentokrát studené. Za vraty s velkou rudou hvězdou sídlili příslušníci sovětské armády. Dnes už po těchto ubikacích nenajdete žádné stopy.
Poslední poprava
Nejlepší plácek pro víkendový fotbal najdete na Židovských pecích neboli Šibeničním vrchu. Tento vršek byl původně popraviště a dokonce se tady konala v roce 1866 poslední pražská poprava vůbec. Kat tehdy setnul hlavu sklepníkovi Fialovi, který zavraždil svou milou. Nikdo přesně neví, z čeho pojmenování Židovské pece pochází. Pověst říká, že když Marie Terezie vyháněla z Prahy Židy, uchýlili se právě na toto místo. Historici toto tvrzení odmítají. Slavný novinář Egon Ervín Kisch zase hledal na Šibeničním vršku Golema, který je tam podle jiné pověsti zakopán.
Dnes už na Pecích nikdo hlavy neseká ani nehledá ztracené poklady. Je to místo odpočinku a rekreačního sportování. Rovinatý terén je ideální pro bruslaře začátečníky i malé cyklisty. Maminkys dětmi mají možnost užít si příjemné odpoledne na třech moderních chráněných hřištích. Pod vrškem funguje dokonce hřiště dopravní. Všechny tři parky se dají projít během jednoho odpoledne. Jsou blízko sebe a cestou určitě narazíte na příjemnou žižkovskou hospůdku, kde se můžete občerstvit.
http://www.denik.cz/tipy/zizkovske_vrchy.html
První zmínky o jedné z částí současné Prahy 3, Žižkově, pocházejí už ze 14. století, kdy se jmenovala Vítkov podle majitele jedné z mnoha vinic, pražského měšťana Vítka z Kutné Hory. Za husitských válek se na Vítkově odehrála pro Žižkovy stoupence vítězná bitva, která dala vrchu i obci na jeho jižním úpatí nové jméno.
Nejen obyvatelé Prahy 3 znají památník na Vítkově s nepřehlédnutelnou sochou Jana Žižky, která je největší jezdeckou bronzovou sochou na světě. Cesta k vystavění monumentu byla dlouhá a složitá. Už v 19. století vznikl Spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky z Trocnova na vrchu Žižkově, pro nedostatek peněz však odhalil pouze pamětní desku. Základní kámen byl položen v roce 1920. V roce 1928 bylo postaveno Muzeum Památníku projektované architekty Gillarem a Zázvorkou. Slavnostního odhalení se pomník dočkal až roku 1950.
Gottwald už je pryč
Původním záměrem bylo v muzeu uctít myšlenku prvního odboje, po osvobození i druhého odboje. Nakonec byl vnitřní prostor Památníku využit jako pohřebiště zasloužilých komunistických funkcionářů a podle moskevského vzoru i jako Mauzoleum Klementa Gottwalda. Tyto doby už jsou naštěstí dávno pryč.
Po dlouhé příjezdové cestě k Památníku se prohánějí bruslaři a cyklisté. Výhled na Prahu si vychutnávají pejskaři, rodiny s dětmi, důchodci i turisté. Památník byl využíván ke kulturním akcím a v současné době ho čeká rozsáhlá rekonstrukce. Slavnostní znovuotevření je naplánováno na říjen 2009.
Protiatomové kryty
S žižkovskými kopci překvapivě úzce souvisí i žižkovské podzemí. Každý návštěvník Vrchu sv. Kříže neboli Křížku si musí všimnout betonových staveb, které připomínají bunkry. Jsou to větrací věže do protiatomového krytu, který byl vybudován po druhé světové válce. V mírových časech se používá jako sklad, ale stále je připojen k rozvodům vody a elektřiny.
Další kryty jsou na území třetího pražského obvodu pod domy ze stejných let a ve stanicích metra. Z Vrchu sv. Kříže je krásný výhled na staré žižkovské střechy, kostel sv. Prokopa, žižkovský vysílač, Vítkov a také centrum Prahy včetně Hradčan. Příjemná hospůdka se zahrádkou láká hlavně v letních měsících, kdy je doslova obsypána dospělými, dětmi a psy.
Dostanete se k ní cestou do kopce přes park Parukářka, který býval v minulosti viničnou a zemědělskou usedlostí zvanou Hejtmánka. V 19. století ji koupil parukář Jan Hrabánek, odtud současné pojmenování. Starší obyvatelé Žižkova si budou na Parukářce určitě pamatovat ještě jeden pozůstatek války, tentokrát studené. Za vraty s velkou rudou hvězdou sídlili příslušníci sovětské armády. Dnes už po těchto ubikacích nenajdete žádné stopy.
Poslední poprava
Nejlepší plácek pro víkendový fotbal najdete na Židovských pecích neboli Šibeničním vrchu. Tento vršek byl původně popraviště a dokonce se tady konala v roce 1866 poslední pražská poprava vůbec. Kat tehdy setnul hlavu sklepníkovi Fialovi, který zavraždil svou milou. Nikdo přesně neví, z čeho pojmenování Židovské pece pochází. Pověst říká, že když Marie Terezie vyháněla z Prahy Židy, uchýlili se právě na toto místo. Historici toto tvrzení odmítají. Slavný novinář Egon Ervín Kisch zase hledal na Šibeničním vršku Golema, který je tam podle jiné pověsti zakopán.
Dnes už na Pecích nikdo hlavy neseká ani nehledá ztracené poklady. Je to místo odpočinku a rekreačního sportování. Rovinatý terén je ideální pro bruslaře začátečníky i malé cyklisty. Maminkys dětmi mají možnost užít si příjemné odpoledne na třech moderních chráněných hřištích. Pod vrškem funguje dokonce hřiště dopravní. Všechny tři parky se dají projít během jednoho odpoledne. Jsou blízko sebe a cestou určitě narazíte na příjemnou žižkovskou hospůdku, kde se můžete občerstvit.
http://www.denik.cz/tipy/zizkovske_vrchy.html
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář